A tak jsem u bílé zdi sešitů
A tak jsem u bílé zdi sešitů spojil myšlenky a vytvořil tak barevný kornout přání, o kterých jsem věděl, že splnit je bude nemožné, a věděl jsem, že ty mé papírové představy se vysypou pod má bosá chodidla a tak se vsáknou do zahrádky snů a mně nezbude nic jiného než opět začít pochybovat o…
Read MoreA když
A když nemohu spát, tak se mi promítá do rozzářené hvězdné oblohy prašná cesta. Je plná výmolů a plevele a je křivolaká. Tak jako mé myšlenky, po kterých se tak rád prochází pan Neruda a také pan Sudek a Hrabal a také pan Kafka a k tomu jim hraje pan Mozart a spousta jiných velikánů,…
Read MoreO ptácích, co křídly píší mé řádky
Chodím mezi bludištěm zrcadel, ve kterých se pokřiveně usmívám a v nichž se odráží má tvář. A když konečně o sebe zavadím, tak narazím do směšné tváře, co žaluje klíčovou dírkou uprostřed mé hlavy, a já tak konečně začínám plavat v malých dramatech lidí, co létají jak ptáci a kreslí tak svými křídly na kraje obrazů…
Read MoreO těhotných koncích
Jsem plný nevyřčených příběhů, které ukládám do obrázků a pak jimi tapetuji pokoje své prázdnoty a tak si hraji a lepím ty své představy do kostiček, které rozházím po zahradě mé infantility. A tak, pod tíhou představ, kráčím do prasklého slunce mé zahrádky a myslím na všechny krásy světa. Se sklenkou vína v ruce připíjím svým…
Read MorePutování s obrázky
Co se týče mých fotografik, je to jako s myšlenkami. Rozvíjím je a odkládám, nechám je někdy docela zvadnout, protože mě již omrzelo stále na ně myslet, stále na ně čekat. A pak najednou přijdou a rozvinou se v schizofrenní představy. A ty mě chytí za vlasy, aby mě ohnuly k hledáčku, ve kterém se mé rozházené myšlenky…
Read More